Telefony v hospodách

Základním pravidlem je, že méně je rozhodně více. Pokud jdete s někým na pivo nebo na jídlo, tak jdete za společností, dobrou kuchyní a společně stráveným časem, ne za tím, abyste dvě hodiny strávili koukáním do mobilu. A váš protějšek nebo protějšky to mají stejně. Těší se na vás, a ne na váš obličej ozářený světlem vašeho přístroje. Koukání do telefonu je tak nejenom nezdvořilé, ale navíc, jakmile to začne dělat jeden, dělají to za chviličku všichni.

posezení s mobilem

Znamená to tedy, že nutně musíme telefon při vstupu do restaurace vypnout a schovat do kabátu? To rozhodně ne. Už jenom kvůli ceně přístroje je pochopitelné, že se většině z nás nechce dávat náš drahocenný přístroj z dohledu. Dobrý nápad ale je odložit mobilního miláčka třeba do kapsy nebo do tašky. Díky tomu o něm neztratíte přehled, a zároveň se zbavíte zlozvyku pokukovat po něm každých deset vteřin. Vypnutý zvuk je navíc slušnost i k vašemu okolí. V restauraci většinou nejste sami, a většina lidí se přišla najíst, popovídat si, ne poslouchat každých deset vteřin vyzvánění něčího přístroje.

focení jídla

Trochu složitější je situace, kdy z nějakého důvodu potřebujete být na příjmu. Někdy, třeba na profesní schůzce nebo na obědě uprostřed pracovního týdne, tak se občas stane, že potřebujete být schopni rychle reagovat. V takové situaci je asi nepřijatelnější variantou mít telefon na stole, ale otočený displejem dolu. Díky tomu dáváte svým spolustolovníkům najevo, že oni jsou pořád vaší prioritou, a že telefonu se budete věnovat pouze v případě, že zazvoní. Dávejte také pozor na to, že telefon na stole je v permanentním nebezpečí. Horké pití, rozlitá omáčka, kousky jídla, to všechno vašemu křehkému přístroji moc neprospěje. Telefon by tedy v hospodách měl být venku jen tehdy, pokud je to nezbytně nutné. Navíc, bez telefonu si užijete zábavu oněch hospodských debat: jak stará je Madonna, kdo vyhrál fotbalový šampionát v roce 1988 nebo kolik je na světě losů.